To je omyl, na který jsem už reagoval, takže to pro pořádek zopakuji a rozvinu:
- Jakýkoli motor s vnitřním spalováním nejezdí na oktanové číslo, ale na tepelnou energii, kterou lze z daného paliva uvolnit a efektivně přeměnit na mechanickou práci, tj. na jeho výhřevnost
- Oktanové číslo je důležité pouze ve vztahu k pístovému motoru (na rozdíl např. od turbínového), kde je třeba zabránit detonačnímu spalování, jinými slovy prodloužit dobu hoření a tím rozložit expanzi v čase, aby - obrazně řečeno - píst neschytal detonační kopanec, který prakticky žádnou přeměnu onoho výbuchu na efektivní práci nepřináší, ale aby měl příležitost (
tedy především dostatek času) v rámci expanze plynů "uhnout" a tím přenést expanzní tlak působící na jeho dno v rámci části jeho zdvihu na klikovku, a tím zároveň prostřednictvím ojnice přeměnit posuvný/axiální pohyb na otočný/radiální.
- Jestliže budu ve stejném motoru při nezměněných hodnotách kompresního poměru a rozsahu regulace předstihu zážehu spalovat palivo s menší výhřevností, ale s vysokým OČ, získám tím sice více času na přeměnu tepelné energie "schované" v daném palivu na mechanickou práci, ovšem pokud ten motor byl konstrukčně optimalizován na spalování paliva s vyšší výhřevností (a u motoru v 3000 GT to automaticky předpokládám), bude onen "získaný čas pro hoření jaksi navíc" úplně zbytečný, jelikož nemohu přeměnit na práci více energie, než kolik jí obsahuje dávka paliva dodaná v rámci jednoho spalovacího cyklu, a ta, která v něm (resp. v ní) je, se mi už dávno přeměnila v počáteční fázi onoho časového intervalu, tedy motor nejenže nezíská na výkonu, ale dokonce ho ztratí.
No a z toho vyplývají všechny ostatní vztahy určené spalováním paliva o vyšším OČ, ale s menší výhřevností, v pístovém motoru:
- Abych alespoň částečně dohnal výkonovou ztrátu u motoru s nezměněným stupněm komprese a rozsahem regulace předstihu zážehu (jedno bez druhého nemá smysl), musím zvýšit dávku paliva na jeden cyklus, čímž mi roste spotřeba.
- Pokud zvýším kompresní poměr/stupeň přeplňování, zvýším tak účinnost práce motoru a současně vylepším měrnou spotřebu, čímž poněkud kompenzuji negativní dopad provozu na palivo s nižší výhřevností, bohužel to však platí pouze v optimálních otáčkách motoru - ve všech ostatních režimech půjde účinnost naopak do kytek, tedy jsem opět tam, kde být nechci - mám malý výkon při vysoké spotřebě.
- Trochu jinou cestou je výrazné zvýšení úrovně využitelných otáček motoru v absolutním vyjádření, tj. posunutí maxima točivého momentu co nejblíže k maximu průběhu výkonové křivky (nebudu teď popisovat, jak toho dosáhnout - ladiči motorů do dobře vědí). Tím sice zkrátím expanzní dobu, tedy i čas k dispozici pro hoření, ale poněvadž díky vysokému OČ mohu jít výše s předstihem, vykompenzuji to a zároveň mi nezbyde "prázdný čas", v němž už u paliva s nižší výhřevností nedochází k přeměně tepelné energie na mechanickou. Jenže takový motor bude mít opět problémy s měrnou spotřebou (příliš mnoho cyklů v daném časovém úseku) a kvůli velmi úzkému rozsahu využitelných otáček položenému navíc "hodně nahoře" nejspíše nebude použitelný v běžném provozu.
Pozn.: Výčet shora není zdaleka úplný a záměrně jsem v něm abstrahoval od parametru "emise", jelikož pak by to vše bylo ještě o mnoho složitější, a to v neprospěch E85!
Závěr:To, co se píše na wiki a co Ty na základě metodicky "znásilněných" postupů "potvrzuješ", není nic jiného, než udička na laiky, kteří to ve své slepé chuti na palivo s "většími grády" sežrali i s navijákem.
Ještě jeden odkaz na test, při němž se skutečně měřilo:
http://www.tuning.as/cz/benzin-vyssi-ok ... islo-test/ Pro pořádek podotýkám, že tam šlo samozřejmě o spalování paliva se stejnou, nikoli nižší výhřevností.