To jsou věci na úrovni subjektivních vjemů a z nich vyplývajících preferencí, které se těžko popisují, byť je lze někdy prokázat měřením. Jenže kdo má běžně doma třeba G-akcelerometr, že?
Tak alespoň dva příklady za všechny.
- Projev motorů 1,6: Přestože Lancer měl deklarovaných 113 koní a Corolla snad dokonce 116, tak ten Lancer se při klidné jízdě projevoval jako beránek a naopak jako úplný dravec při ostré. Corolla jela tak nějak "pořád stejně" - tupě.
- Projev podvozků: Lancer držel výborně stopu v přímém směru jízdy a v zatáčkách byl dostatečně neutrální až - na limitu - mírně přetáčivý. Corolla byla vždy jen nedotáčivá, přecitlivělá na vyjeté koleje a poryvy větru, a to bez ohledu na zvolený styl jízdy. Nejmarkatnější pak byl rozdíl v chování podvozku na terénní vlně v táhlé zatáčce o velkém poloměru jeté vysokou rychlostí: pokud se řidič Lanceru nezalekl a prostě nechal auto, ať si s tím tzv. "poradí" samo, nemusel nijak korigovat směr jízdy, zatímco v Corolle to bylo nevyhnutelné.
Mazda 323 byla zase klidným, pohodovým vozem podporujícím hlavně při dálkových přesunech "výdrž" řidiče.
P.S.:
1. Vycházím z vlastních poznatků z jízdy s těmito vozy v době, kdy byly uváděny na trh, což je cca 15 let zpátky, takže prosím o pochopení - o nějakých detailech se již dnes nejsem schopen příliš bavit. Prostě mi v paměti utkvěly jisté "dojmy", které se tu snažím reprodukovat.
2. V té době jsem měl jako služební Carinu II 2.0 a občas jsem jezdil s Camry 2.2 a ani jeden z těchto vozů mne nijak neoslovil. Snad s výjimkou zřejmě ze slitiny stříbra vyrobených některých vodičů elektroinstalace v Camry...